ones
Newbie
Registrován: 30.01.2003
Příspěvků: 48
|
parabolicka zrcadla |
Příspěvek č. 24 |
Zdravim,
rozhodl jsem se, ze take prispeji k tomuto tematu, protoze optika je velmi blizka me profesi a v soucasne dobe se snazim pro svuj spoj vyrobit Ronju s dosahem alespon 1500m.
Resil se tu problem odlevani cocek z pryskyric - tak to bych urcite nedelal. Cocky do optiky se bud profesionalne lisuji z plastu (coz uz neni tak spatne jako kdysi), nebo se tradicne brousi z pozadovanych optickych skel.
Podobne opticka zrcadla - ty se nejcasteji brousi take ze skla, ovsem jen z duvodu teplotni stalosti. Kdysi se jeste pouzival lesteny kov. Obycejna duta sklenena zrcadla (treba kosmeticke zvetsujici zrcatko) a duta plastova zrcadla jsou pro optiku nevhodna.
Sfericke/parabolicke zrcadlo neni az takovy problem vybrousit i doma. Urcite je to mnohem jednodussi nez brousit tak velkou cocku .
Ramcovy postup:
*) Z tabule tlusteho (podle velikosti zrcadla az nekolik cm) tepelne staleho skla (SIMAX) se vyriznou dva pozadovane sklenene kotouce, nejlepe bez vnitrniho napeti, (testuje se polarizacni zkouskou) aby brouseni sklo prezilo.
*) Brouseni spociva v postupnem zabrusovani dvou sklenenych kotoucu do sebe. Kotouce se upevni do drzaku polozi na sebe na stul. Mezi kotouce se nanese roztok smirku, hornim kotoucem se pravidelne-symetricky a trpelive opisuji predepsane tahy, cimz se kotouc ve stredu prohlubuje a spodni se zas obrusuje na okrajich. Postupne se pouzivaji jemnejsi smirky az budouci zrcadlo
dosahne zadaneho tvaru. Postup brouseni se pritom ovsem neustale kontroluje lupou a sablonou.
*) opticky "drsny" povrch budouciho zrcadla se musi zahladit lestenim. Potom teprve bude brousena plocha odrazet svetlo. K lesteni se pouziva podlozka - napriklad vceli plast, jako prostredek napriklad jemna ruz. Jeste vice nez u brouseni se zde musi dodrzovat stejnomernost a pravidelnost tahu. Prubeh lesteni se neustale kontroluje optickymi zkouskami (Foucaultova stinova zkouska). Vlastne se uz testuji opticke vlastnosti zrcadla a postup lesteni se podle vysledku zkousek upravuje, soucasne s tim se zrcadlo parabolizuje. Pri peclive praci se tak da vyrobit vyborne parabolicke zrcadlo, o prumeru treba 500mm.
*) pro zvyseni odrazivosti se plocha zrcadla pokovuje. Nejcasteji vrstvickou hliniku, ktera se pak pro zamezeni "slepnuti" jeste kryje ochrannou vrstvou.
Nikdy jsem skutecne zrcadlo nebrousil , ale vim, ze cely postup je, zvlaste pro zacatecnika, pomerne pracny a trva relativne dlouho. Myslim, ze v soucasne dobe je mnohem vyhodnejsi koupit hotova zrcadla, nez se ucit jejich brouseni. Cenove to nevyjde tak draho a myslim, ze pro zvyseni dosahu Ronji se vyplati nejakou tu tisicovku na optiku obetovat.
Pouzit parabolicke zrcadlo s relativnim otvorem 0.1 az 0.2 pro PRIJEM se mi momentalne zda jako nejlepsi napad pro zvyseni dosahu Ronji.
Vyhody:
1) Mnohem lepsi odstineni rusiveho svetla - zrcadlo je na dne tubusu. Nemusi proto byt nutny ani taky velky "zobak" (striska).
2) Velka svetelnost (zisk). Da se bez velkych problemu pouzit zrcadlo klidne 300mm.
3) soucasne mensi relativni otvor ("vietnamska" cocka ma otvor nejmene 0.4) je vhodnejsi pro detekcni diodu (SFH203), vice stini rusive svetlo a umozni lepe tolerovat opticke vady (staci napr. sfericnost zrcadla).
4) odraz misto lomu, nedochazi k absorbci svetla v cocce.
5) diky dlouhemu tubusu by patrne odpadly problemy s rosenim, a tedy i nutnost vyhrivani.
6) v neposledni rade rade cena . Pouzitelnou cocku srovnatelneho prumeru by bud nikdo nevyrobil, nebo by byla priserne draha.
Mozne nevyhody:
1) problem otevreneho tubusu. Lze kryt tenkou planparalelni deskou optickeho skla (priserne drahe), nebo tabuli tenkeho okenniho skla nebo plastovou folii (velke ztraty), pripadne ponechat tubus otevreny (???). Zrcadlo je ale nutno urcite chranit, spatne se cisti (!)
2) Zrcadlo nema chromatickou vadu, pred diodu by bylo vhodne predradit clonku a filtr prislusne vlnove delky.
3) Vstupni pupila je castecne stinena krabickou elektroniky - pro mensi rozmery krabicky lze tolerovat.
4) Vetsi obtize s uchycenim elektroniky v usti tubusu. Vetsi rozmery tubusu, delka muze byt klidne vice nez 1000mm. S tim souvisi problemy s tepelnou roztaznosti - kompenzace posunu ohniska, apod.
Tak. Cekam na konstruktivni podnety
|