Registrován: 05.08.2002
Příspěvků: 898

Teoreticky by parabolický zrcadlo šlo udělat... Tenhle postup mam z knížky o výrobě antén... Tak mně případně nemla?te.

Stačí si jen vytisknout šablonu, pak se musí podle tý šablony uříznout kus plechu,.. No a pak se udělá forma z betonu nebo něčeho takovýho....

Jde o to, že se tou plechovou šablonou a otářivým pohybem vyškrabe z toho betonu parabolickej vrchlík... No a až to ztvrdne, tak se to opatlá pryskyřicí nebo třeba laminátem...
No a po vytvrdnutí laminátu je z toho parabolický zrcadlo... Pak už jen zaleštit a pokovit....

Možná by se nemusel použít zrovna beton....

Takhle se údajně dělaly kdysi paraboly pro satelit.

Vyrobit čočku je extrémně náročný.....

Vyrobit formu pro tlakový lití tak velkých čoček je ještě horší...

Jediný rozumný způsob jak tu formu udělat je asi ten, že se udělá vrchlík z betonu nebo z něčeho tvrdýho a pak se rotačním pohybem vybrušuje v kusu materiálu ta forma...

Registrován: 09.10.2002
Příspěvků: 2

Zkousel jste si nekdo hrat s optikou Ronji? Napadlo mne:

1. Pred prijimaci cocku dat nejaky zrovnobeznovac - svetlo ze zdroje by temer nezmensil a ostatni by se utlumilo. Nevim z ceho to vyrobit, nejeka mrizka nebo vlnity plech. U vyslilace by se dalo podobne umezit vyzarovani do nespravnych smeru (ale asi nepujde vyrobit tak kvalitni, aby se to projevilo).

2. Do ohniska dat clonu a za ni PIN diodu nebo dalsi cocku. To by chtelo ale asi citlivejsi detektor.

__________________

Registrován: 08.05.2002
Příspěvků: 2856

Team Member: MOD

__________________

Registrován: 13.09.2002
Příspěvků: 60

Registrován: 13.09.2002
Příspěvků: 60

Kdysi drive se tu resila vyroba cocek z dentakrylu. Zjistoval jsem u sestry (zubni laborantky) na realizovatelnost - bohuzel bezne a cenove dostupne pryskyrice jsou dost berevne nestale a i maji nehomogeni hustotu. tez prip. vyroba kopii frensnelovych cocek je dle jejiho nazoru nerealizovatelna.

Jeste mne napadlo jak zvetsit prumer frensnelovy cocky -
pouzit jich nekolik vedle sebe (jako na fotbalovem mici jednotlive caasti povrchu)
S tim ze prostredni umistime v rovine kolme na osu a ostatni na sikme roviny - kliny. Vytvorene např. dvemi skly, ktere by svirali uhel. prostor mezi skly by byl vyplnen nejakou homogeni hmotou (mozna by stacila i H2O). Tak by se vyuzil uhel lomu k tomu aby ohnul paprsky prochazejici satelitnimi cockami. Pokud by se docililo idealnich podminek (presneho uhlu skel) ohniska vsech cocek by byly v jednom bode.

Registrován: 14.01.2003
Příspěvků: 99

Registrován: 11.06.2002
Příspěvků: 87

Přispěju taky k tomuto tématu. Před léty (ještě za totáče) jsem studoval na ČVUT elektro a byl tam kluk, který jako diplomovou práci mě odlévání parabolických zrcadel z pryskyřic. Zabýval se výzkumem hmoty pro odlití - aby to mělo tepelnou stálost, odolnost proti stárnutí a pod. Plnil různé pryskyřice různými plnivy (hlavně keramickými) a hmota se před vytvrdnutím vakuovala pro zbavení se všech bublinek (ty zrcadla měly letět do kosmu).
Odlévané vzorky pak byly testovány po mechanické stránce na trhacím stroji a pod. Ukazoval mi vzorek, který měl vlastnosti blízké keramice - při úderu "zazvonil".

Pokud by byl zájem - snad by neměl být problém tu diplomku dohledat někde v archivu na ČVUT.

__________________

Registrován: 30.01.2003
Příspěvků: 48

Zdravim,
rozhodl jsem se, ze take prispeji k tomuto tematu, protoze optika je velmi blizka me profesi a v soucasne dobe se snazim pro svuj spoj vyrobit Ronju s dosahem alespon 1500m.


Resil se tu problem odlevani cocek z pryskyric - tak to bych urcite nedelal. Cocky do optiky se bud profesionalne lisuji z plastu (coz uz neni tak spatne jako kdysi), nebo se tradicne brousi z pozadovanych optickych skel.

Podobne opticka zrcadla - ty se nejcasteji brousi take ze skla, ovsem jen z duvodu teplotni stalosti. Kdysi se jeste pouzival lesteny kov. Obycejna duta sklenena zrcadla (treba kosmeticke zvetsujici zrcatko) a duta plastova zrcadla jsou pro optiku nevhodna.
Sfericke/parabolicke zrcadlo neni az takovy problem vybrousit i doma. Urcite je to mnohem jednodussi nez brousit tak velkou cocku .

Ramcovy postup:
*) Z tabule tlusteho (podle velikosti zrcadla az nekolik cm) tepelne staleho skla (SIMAX) se vyriznou dva pozadovane sklenene kotouce, nejlepe bez vnitrniho napeti, (testuje se polarizacni zkouskou) aby brouseni sklo prezilo.
*) Brouseni spociva v postupnem zabrusovani dvou sklenenych kotoucu do sebe. Kotouce se upevni do drzaku polozi na sebe na stul. Mezi kotouce se nanese roztok smirku, hornim kotoucem se pravidelne-symetricky a trpelive opisuji predepsane tahy, cimz se kotouc ve stredu prohlubuje a spodni se zas obrusuje na okrajich. Postupne se pouzivaji jemnejsi smirky az budouci zrcadlo
dosahne zadaneho tvaru. Postup brouseni se pritom ovsem neustale kontroluje lupou a sablonou.
*) opticky "drsny" povrch budouciho zrcadla se musi zahladit lestenim. Potom teprve bude brousena plocha odrazet svetlo. K lesteni se pouziva podlozka - napriklad vceli plast, jako prostredek napriklad jemna ruz. Jeste vice nez u brouseni se zde musi dodrzovat stejnomernost a pravidelnost tahu. Prubeh lesteni se neustale kontroluje optickymi zkouskami (Foucaultova stinova zkouska). Vlastne se uz testuji opticke vlastnosti zrcadla a postup lesteni se podle vysledku zkousek upravuje, soucasne s tim se zrcadlo parabolizuje. Pri peclive praci se tak da vyrobit vyborne parabolicke zrcadlo, o prumeru treba 500mm.
*) pro zvyseni odrazivosti se plocha zrcadla pokovuje. Nejcasteji vrstvickou hliniku, ktera se pak pro zamezeni "slepnuti" jeste kryje ochrannou vrstvou.

Nikdy jsem skutecne zrcadlo nebrousil , ale vim, ze cely postup je, zvlaste pro zacatecnika, pomerne pracny a trva relativne dlouho. Myslim, ze v soucasne dobe je mnohem vyhodnejsi koupit hotova zrcadla, nez se ucit jejich brouseni. Cenove to nevyjde tak draho a myslim, ze pro zvyseni dosahu Ronji se vyplati nejakou tu tisicovku na optiku obetovat.

Pouzit parabolicke zrcadlo s relativnim otvorem 0.1 az 0.2 pro PRIJEM se mi momentalne zda jako nejlepsi napad pro zvyseni dosahu Ronji.
Vyhody:
1) Mnohem lepsi odstineni rusiveho svetla - zrcadlo je na dne tubusu. Nemusi proto byt nutny ani taky velky "zobak" (striska).
2) Velka svetelnost (zisk). Da se bez velkych problemu pouzit zrcadlo klidne 300mm.
3) soucasne mensi relativni otvor ("vietnamska" cocka ma otvor nejmene 0.4) je vhodnejsi pro detekcni diodu (SFH203), vice stini rusive svetlo a umozni lepe tolerovat opticke vady (staci napr. sfericnost zrcadla).
4) odraz misto lomu, nedochazi k absorbci svetla v cocce.
5) diky dlouhemu tubusu by patrne odpadly problemy s rosenim, a tedy i nutnost vyhrivani.
6) v neposledni rade rade cena . Pouzitelnou cocku srovnatelneho prumeru by bud nikdo nevyrobil, nebo by byla priserne draha.

Mozne nevyhody:
1) problem otevreneho tubusu. Lze kryt tenkou planparalelni deskou optickeho skla (priserne drahe), nebo tabuli tenkeho okenniho skla nebo plastovou folii (velke ztraty), pripadne ponechat tubus otevreny (???). Zrcadlo je ale nutno urcite chranit, spatne se cisti (!)
2) Zrcadlo nema chromatickou vadu, pred diodu by bylo vhodne predradit clonku a filtr prislusne vlnove delky.
3) Vstupni pupila je castecne stinena krabickou elektroniky - pro mensi rozmery krabicky lze tolerovat.
4) Vetsi obtize s uchycenim elektroniky v usti tubusu. Vetsi rozmery tubusu, delka muze byt klidne vice nez 1000mm. S tim souvisi problemy s tepelnou roztaznosti - kompenzace posunu ohniska, apod.


Tak. Cekam na konstruktivni podnety

Registrován: 30.08.2002
Příspěvků: 392

Dneska jsem meril cocky a fotodiody.
Merene cocky:
Od rakosniku 130mm
Alphavawe cocka 130mm od Deua
Asfericka fresnelka 137mm

vlastnosti Alphavawe cocky:
ohnisko: 200mm
kulova vada: 10mm

vlastnosti Fresnelky
ohnisko: 110mm
kulova vada byla mym vybavenim nemeritelna

Merene fotodiody:
SHF2030 - 1mm2
PDB-C120 - 0.073mm2
PDB-C102 - 0.87mm2

Zdroj zareni - laserove ukazovatko 650nm rozostrene na plochu cocky ve vdalenosti 15m.
Meril se proud fotodiodou pri predpeti 9V.
Vysledky:
Cina Deu Fresnelka
SHF2030 310uA 330 330
PDBC102 180 170 240
PDBC120 80 80 120

U diod s malou plochou jsem mel problemy s jejich presnym umistenim do ohniska, skutecne hodnoty budou vetsi.
Mereni zopakuju jen co budu mit lepsi pripravek na polohovani diod.

Zaver: zatim ho delat nebudu...

__________________