StB, podle me neni treba kupovat soft na tistaky, spis
je potreba vzit 10M Metropolis tak jak lezi a bezi
a vrtat se v ni klacikem ze strany, pridavat filtry,
upravovat prijimac, menit cocky a predelat TX na laser, aby
vznikl prototyp co pojede na 5km, protoze 1km je pro CZFree
malo. Paterni spoje totiz vetsinou nebejvaj pres ulici.
Kdyz uz neco pujde na pater tak je jedno jestli to bude stat
20 000 kvuli tomu ze se to bude bastlit rucne a nebo 10 000 protoze se to zlevni seriovou vyrobou. A podle me je kritictejsi vubec existence prototypu nez to aby se to udelalo na tistaky a data pro CNC frezu a sehnat dodavatele optiky a nerezovych hutnich prvovyrobku, levnou lakovnu
, lidi na kompletaci, dilnu na CNC vrtani, zarovou pozinkovnu, lisovnu a razirnu plechu, slejvarnu litinovejch dilu drzaku, zadat si u gumaren zakaznicky silikonovy tesneni (ne, linka na strikani silikonovyho tmelu fakt neexistuje) a tyhle
vsechny hruzy co budou nakonec stejne stat minimalne stovky tisic na rozjezd seriovy vyroby a bez nichz je nemyslitelny,
vyresit problemy s patentama a podobne.
__________________
Neposílejte prosím žádosti o uživatelskou podporu od Ronji na moje PM, ale posílejte je na Ronja mailing list.
ja tu mam tu co clock doporucoval, A4 fresnelku, f=18.5 cm. Otec rika, ze nam na to uz nachate ubastlili drzaky (tedy optickou lavici), takze priste to snad doveze. Pak tam muzeme neco napachat.
Pokud je cílem projektu vybudovat dobrovolnou páteř optických pojítek, nelze předpokládat, že se najde dostatečné množství lidí, kteří se budou v nějakém zcela amatérsky pojatém zapojení š?ourat s pilníkem a šroubovákem tak dlouho, dokud to nebude fungovat.
Tolik fanatiků na čtvereční kilometr prostě neexistuje.
Na druhou stranu, pokud by se podařilo dotáhnout projekt do stádia stavebnice (profesionální tiš?ák plus pytlík součástek plus návod na mechanickou stránku věci) tak se toho chytne mnohem víc lidí.
Podstatné je to, že zařízení musí být navrženo tak, že pokud to někdo podle návodu bezchybně naletuje a sešroubuje, musí to fungovat na první či druhý pokus.
Jinak to lidi otráví a nikdo se angažovat nebude.
Tak jsem si s tim ted hral, asi mi to kmitalo tak jsem to trochu zakondenzatoroval. Osciloskop jsem dal na maximalni citlivost a poustel do HPWT diody 5MHz pres 5404 s paral. vystupama. Uroven sumu na vystupu MAXe byla asi 3mV, na pul metru jsem dostal signal asi 8mV (sp-sp). Takze to nejak fungovalo, ale ten sum byl zrejme z 30 cm dlouhych dratu co cumi ze sondy (konce dratu zadny stineni). Zrejme to tedy fungovalo nez jsem si tesne pote asi ten max odpraskl, omylem jsem si vyndal gnd od stabilizatoru a pak jsem si kdyz to nechodilo uvedomil, ze by pres stabilizator mohlo jit vetsi napeti - bylo tam misto 5 V asi 8.3V. Takze jeden brouk zrejme v haji, on ted zesiluje pouze velmi vysoke frekvence (asi je tam nejaky tranzistor proslehnuty a trvale sepnuty).
Takze bacha na stabilizatory.
Jdu spat. Ten limiter od MAXu mi zase kmital na 16MHz.
Problem bych videl v amaterskem pajeni SMD (ML6652) .chtelo by to nechat nekoho napajet, pokud tam bude dalsi SMD brouk (SA5223),bylo by to dobry.Nikdo mi porad neopovedel na ty LASER drivery od philipsu,maj plynule preladitelnou vlnovou delku a jsou pekelne rychly (1Gb)
Absolutne nerozumim elektrotechnice a takovych je urcite vic, nez tech, kteri se pusti do bastleni - pokud chceme (ja chci!) nasadit RONJI hromadne, tak 100% souhlasim s Pavlem. Clocku podle tvyho navodu chodi RONJA na 1. pokus Tobe a komu dalsimu? Udelal jsi super praci - mas a budes mit obdiv vsem, kteri budou RONJU pouzivat, ale jde o to jeji vyrobu, instalaci a oziveni zjednodussit ne nejvetsi moznou miru - stavebnice.
Pa Krakonos
Nemyslím si, že by to že několika lidem nechodila ronja na PCB neznamená že je to v principu nemožné.
Jen je třeba návrh udělat pořádně a nemyslet si, že PCB nemusí bejt v plechu a že nemůsí být sekce rozděleny přepážkami.
Taky by nebylo vhodné PCB zavrhnout po prvním neúspěšným pokusu. Je potřeba zkoušet jiné varianty, zlepšovat stínění, omezovat kapacity a indukčnosti spojů (krácení, rozšiřování) Někdy je lepší dát propojku/nešetřit na vrstvách, než tahat spoj dokola okolo celý desky. Nešetřit na blokovacích kondenzátorech atd.
To se mi to kecá, když jsem ani Clockův přijímač na PCB nedělal.
Zítra budu mít správný ledky a na ty čekám abych mohl znovu experimentovat s přijímači s MAX3963 a 4. A pak se vrhnu na kreslení tiš?áku dle schématu mistra Hodináře
V aplikaci k AD8015 a AD807 jsem uvidel (resp. na to nekdo odkazoval) filtr butterworth 3. radu. Ja dokazu navrhnout filtr 1. radu (RC clen) - nejsem moc analogac, filtr vyssiho radu bych asi realizoval nejak kaskadne coz zrejme neni ono.
Oni to ovsem maji pro impedanci 50ohmu, a mne napadlo to, ze by se tento filtr pouzil pro asi 15MHz (misto 88MHz pro FDDI 100mbit) do ronji 10M TP.
Proc - zmensi se sum zmensenim sirky pasma, ktere stejne nebude vyuzivane (pro 10mbit).
Myslite ze staci tam dat ten filtr 1. radu (ala MAXIM - pouzivaji tam pred vstupem do MAX3964 paralelne asi 14pF kondik) nebo butterworth 3. radu (ala Analog Devices)? MAXIM tam ma ovsem vetsi impedanci, snad v desitkach kohmu, zatimco ten AD tam ma asi 50ohmu.
Ma cenu delat filtr 3.tiho radu? S tim ze bych si ho musel prepocitat na impedanci kterou tam budu mit (a jestli se pouzije AD8015, MAX3963 nebo SA5211 nebo SA5221 zatim nevim).
Clock: omlouvám se, skutečně jsem nechtěl začínat nějaký flamewar.
Mnohaletá zkušenost mně naučila, že nejjednodušší a nejlacinější je použít něco, co už někde spolehlivě funguje. A? se jedná o schemata, prvky, softwarové komponenty nebo pracovní postupy.
A pohledem do zbytku světa se lze snadno přesvědčit, že nejúspěšnější elektronické konstrukce na Internetu jsou takové, které jsou k mání v několika úrovních.
2. Deska plošných spojů - za mírný peníz na pokrytí nákladů.
3. Deska plošných spojů plus pytlík součástek - za mírný peníz na pokrytí nákladů.
4. Osazená deska - za mírný peníz, který autorům něco málo vynese.
Abych uvedl příklad. Před časem jsem dával dohromady kmitočtový normál (přesný oscilátor řízený pomocí GPS).
Celkový návrh včetně programu pro PIC je na Webu k dispozici zcela volně. Nicméně nemá smysl navrhovat vlastní plošný spoj, když v USA existuje firma, která ho ochotně pošle za 19.90 USD (poštovné do ČR 8.50 USD).
Jistě, mohl bych si bez větších problémů navrhnout a nechat vyrobit plošný spoj vlastní. Ale nebylo by to výrazně lacinější a zabralo by to spoustu času.
To je lepší ten čas věnovat na něco užitečnějšího, co přinese větší efekt. Třeba doplnit již existující zařízení o přímou digitální syntézu kmitočtu a vymyslet jak místo krystalového oscilátoru k tomu připojit rubidiový kmitočtový normál.