Takže nakonec to dopadlo následovně:
protože mě extrémně tlačí čas tak použiji variantu tištěného spoje od zdenka novotného, a použiji diody HPWT-BD00-E4000
místo původně navrženého AUI interface použiji airbonovu verzi kombinovaného AUI/TP.
Tohle je dočasné řešení, zároveň s tím poběží vlastní vývoj optospoje na velké vzdálenosti.
Pro dosah do 3 Km bude použita shodná elektronika se zdvojenou optikou o průměru 240 mm. dále se budu u těchto verzí snažit implementovat podporu SNMP pro dohled těchto pojítek a automatické dolaďování.
Pro 6 kilomentrovou verzi už je nutné předělat částečně i elektroniku, a tuhle variantu navíc budeme vyvíjet rovnou pro 100 Mbps a pokud pán bůh dá, tak i pro vyšší rychlosti.
Předběžně to vypadá opět tak, že zvýšení nominálního dosahu se dosáhne soustavou čoček o průměru 450 mm. hledáme také jiné diody, které by to měly utáhnout. předpokládá se možnost vytvoření soustavy diod, případně vytvoření soutavy diod ve výměnné kazetě, kdy k výměně diod dojde v případě jejich zničení.
__________________
----------------------------------------------
|Autor je možná lama a v sítích vůbec nevyzná|
----------------------------------------------
Trosku te budu muset schladit.
100Mb verze je celkem v pohode, zejtra me bude uz chodit na stole:-)
Ale 6 km je moc. Vyskytnou se dalsi problemy. Velkym problemem je zamerovani, bude muset byt uz extremme presne, coz znamena zvyseni ceny a kupu prace s vyvojem. Dale paprsek bude urcite ujizdet, coz si vyzada automaticke zamerovani. Implementace SNMP aby to fungovalo pres tp kabel, bude take slozite, bude to chtet vyvinout a pridat k elektronice vykonne fpga. Dale z hlediska optickych principu se bude muset pouzit misto diod laser.
No, je mi jasne, ze to nebude stat petikorunu, a urcite finance do toho klidne naleju, kdyz to prinese kyzeny vysledek.
Chapu ze tam bude potreba automaticke doladovani, ale ten paprsek zase o moc neujede, i kdyz to bude na stozaru tak to porad bude v takove vysce aby ten vykyv na tom paprsku byl co nejmene videt.
to same se tyka druhe strany. vestinou se to bude montovat na strechy objektu ktere maji zakladnu 40x50 metru, pripadne stozar a to do vysky 10metru. vys se to davat nebude. stozar ma 60 m.
__________________
----------------------------------------------
|Autor je možná lama a v sítích vůbec nevyzná|
----------------------------------------------
Na 6km se 100Mb? Mozna tak s chemiskym laserem MIRAKL (tim,co oslepili amici vlastni druzici pri testovani ze zeme), ten ma par kW, ale jinak asi dost tezko
Uz jen kvuli problemum, ktery me napadaj, a co bude potreba resit:
- dostatecne vykonny laser
- dostatecne rychly laser (kvuli modulaci, vykonne jsou obcas pomale)
- nizka divergence
- problematicke zamerovani (prisroubujes k tomu jeste dalekohled?)
- smerova stabilita (nejde ani tak o to, jak mas vysokej stozar, ale jak bytelnej. Kdyz se ti pulmetrovej tubus vlivem vetru na jednom konci vychyly jen o desetinu milimetru, tak na 6 km uz je vychylka pres jeden metr!)
- ruseni dennim svetlem / nocnim osvetlenim - chce to dobrej filtr
- teplotni nestabilita vlnove delky laseru (budes ho vyhrivat?)
- zvlaste v letnich mesicich se nad urcitym povrchem tvori velmi tepla vrstva vzduchu a ta pak stoupa v ruznych proudech vzhuru. Ale hlavne ma jiny index lomu, takze muze klidne o par desetin stupne odchylit paprsek. A na ty vzdalenosti jsou to pak desitky metru...
- zamlzovani cocek v chladnem pocasi
- snih
- opticky spoj je dobry kvuli kapacite, ale jen pokud ma urcitou spolehlivost
Pral bych ti, aby to vsechno vyslo. Sam se priznam, ze bych se do toho za techto podminek nekdy nepustil. O to vic ti drzim palce!
Jen tak dal.
2 neocz: az to udelas, zverejni statistiky kvality linku.....
2 ostatni: predpokladate, ze se budova NEHYBE - chyba! Snadno overitelny priklad je napr. budova v ulici, kde jezdi tramvaje 50km/h. To pak skacou hrnicky na stole (videl jsem na vlastni oci). Vyssi budovy se take hybou - napr. kanc. budovy.
Jeste pred necelymi 200 lety se stavby (mosty) pocitaly jen na statiku. Pak jich nekolik zcela bezduvodne spadlo a hledal se vinik: nasli vlastni a nevlastni frekvence, zacalo se uvazovat o dynamickem spolupusobeni jednotlivych prvku konstrukce. Od te doby se na stavarine uci i dynamika :-))
Add stozary: mobilni operatori pozaduji urcite maximalni vychylky na svych stozarech (znam pozadavky RadioMobilu=Paegasu a Ceskeho Mobilu=Oskara): pro jednoduche BTS nastavby na strese panelaku (vetsinou ocel. trubky 108-152mm pripevnene pruchozimi srouby s protiplechy do panelu) s beznymi vyskami do 5m bylo maximum 2stupne vychylky za vetru 200kmh. Pro MW spoje max. 0,5stupne. Tyhle trubky 4m nad budkou vytahu casto nevyhovovaly uz pri umisteni 2 parabol 60cm.....
To Vojtisek: To co tady popisujes neni nic noveho pod sluncem a pri navrhu s tim pocitame. My chceme vyrabet levna pojitka a automaticke zamerovani je vyvojove a vyrobne nakladna vec. Navic neni duvod vsechny pojitka automatikou vybavovat, ono to s pohybem budov neni tak horke, jak se tady snazis vykreslit.
jak tu bylo spravne naznaceno, hejbe se vsechno, pokud rikam ze to chci dat na stozar, tak to je stozar se vsim vsady, neni to kus trubky zasazeny do zeme vysoke 60 metru. maximalni vyska pro umisteni tech optik je kolem 10 - 12 metru. ten stozar ma zakladnu 2,5 x 2,5 metru. poslu casem fotky. stozar se zacina hybat az nekde kolem 40 metru a vys, navic nejde tak ani o vykyv jako skrut. stozary se nikdy nehybaji ciste ze strany na stranu, ale pohyb je spis ve sroubovici.
to misi: problemy jsou od toho aby se resily a ne abych strcil hlavu do pisku.... a rikal ze to je moc komplikovane, zvladli to komercni vyrobci tak to musime zvladnou kurwa drat taky aj my ne? jsme preci Cesi, tak se kurwa snazme a nekecejme jak to nejde.
__________________
----------------------------------------------
|Autor je možná lama a v sítích vůbec nevyzná|
----------------------------------------------