Vcera jsem si znova overil spolehlivost clockovy zamerovaci metody "na odrazku". Zamerovali jsme spatne zamerenou ronju od deuho ke me.
Kdyz jsme to delali poprve, mel jsem u sebe nainstalovanych nekolik malo beznych odrazek na kolo, a bylo velmi tezke si vsimnout jejich svitu.
Vcera jsem k nim pridal jeste dva vystrazne trojuhelniky od auta, a svetlo od nich bylo videt naprosto luxusne. Pokud primo za protistranou neni nejaky vyrazny zdroj svetla, funguje metoda skvele. Na nasi vzdalenost 800m je to bezproblemu, a myslim ze na tu vasi je to jen otazka dostatecneho mnozstvi tech trojuhelniku :)
Trosku sem se zhrozil kdyz jsem videl fotku te zelezne konstrukce na ujezde. Drzim palce at se to nehybe - podle fotky to vypada dost zbesile. Nebylo by lepsi to pridelat na ten komin?
__________________
let's meet on IRC!
#czfree.net/IRCNet (irc.felk.cvut.cz)
#czfree.net/irc.czf
Zdravím,
tak jsem si čekaní na ML665x zase krátil pokusy s Ronjou.
Foto výsledku bádání je na mých stránkách v sekci Ronja.
No odhalil jsem příčinu prapodivných oscilací - ten historický kus kuprexitu nebocotoje, na němž je realizován RX, má šíleně velký svod. Nechá se změřit i vietnamským multimetrem, holt za len(v)ost se platí. Díky nedobrému návrhu se tam vytvořila nežádoucí vazba mezi NE592 a (v) tranzistorovým stupněm. Co se tam dělo, to už asi nikdo nezjistí.
Další věc, koupil jsem balík tranzistorů 2N3904 v GESu, značené jako ST2N3904. Měly proudové zesílení v rozmezí 280 až 315 (měřeno cca 80kusů), proti 150 až 200 těch (cca 20 kusů), co jsem koupil GM nebo vykuchal ze starých motherboardů. Dají se tedy párovat s lepší relativní přesností. Rozdíl v dosahu/kvalitě signálu jsem však nepozoroval.
Pak jsem bádal nad zajímavou věcí. Jistá, malá indukčnost zapojená mezi Anodu SFH203 a zem by mohla zvýšit dosah. Dospěl jsem k tomu při prohlížením hotových RXů v Clockově galerii. Některé konstrukce tam mají nechtěně "cívečku" kolem 10 a více nH. Zbývá to ještě nasimulovat a prakticky ověřit. Zkusím na nožičku LEDky navléknou feritový korálek.
Další věc - předzesilovač s MOSFET. Někdo se mě na to ptal, tak to popíšu blíže. Je to zapojené jako tzv. kaskodový stupeň. To znamená společný emitor se zesílením -1 a za tím společná báze, která dodává napě?ové zesílení. Díky tomu se Mullerův jev neuplatní a fotodioda je zatížena kapacitou 4 až 10pF podle geometrie provedení.
Clock tam spáchal v podstatě dva průsery nechtěl/neřešil stabilitu prac bodu a nepřizpůsobil vstup.
Ad stabilita: zesílení tohoto je závislé na kolektorovém odporu, strmosti a kolektorovém proudu (poslední dvě spolu souvisí). Průser je v tom, že proud závisí na použitém kusu tranzistoru a teplotě. Optimální je zhruba 10mA, takže odpor 560 Ohm je akorát. Normálně se prac bod stabilizuje pomocí odporu mezi emitorem a zemí. Toho se Clock nějak zalek a asi vím proč. Druhá metoda je pomocí regulace napětí na G2, ta je slibnější. Drobná chybička jsou příliš velké hodnoty odporů děliče, slušely by tam max. desítky KOhmů. Další věc je, že to je společný vývod zapojení se společnou bází - je to třeba vf blokovat proti zemi, doporučuji tam přidat ještě ker. kondík 10nF. Dále jsem přepojil horní odpor děliče na kolektor tranzistoru a změnil jeho hodnotu, jak je vidět na fotce. Tím si tam tranzistor sám nastavuje 6 až 7V, potažmo proud, bez ohledu na jednotlivý kus nebo teplotu.
Ad přizpůsobení: fotodioda s odporem 100k tady pracuje jako integrátor, tj. výstupní napětí má pilovitý průběh. Problém je v tom, že toto má velký výstupní odpor, ten přímo kouká do jednotek kiloohmů vstuputranzistoru a vůbec se mu to nelíbí. Jednak se to dost utlumí, ale hlavně to pěkně šumí. Zatím jsem nevymyslel žádné vylepšení tohoto problému a asi ani vymýšlet nechci.
A nakonec jsem vynašel elegantní způsob, jak to zakapotovat do vlastní konstrukce držáku. V podstatě by to pak bylo něco na způsob alphawave s dvojnásobným dosahem a méně než poloviční cenou (včetně práce). No uvidí se...
__________________
http://laser.webpark.cz
04.06.2003 v 11:48
lada
04.06.2003 12:14
Tento příspěvek byl moderován. K jeho zobrazení klikni
[zde]
()
A máš ten Re přemostěnej kondenzátorem?
Jak jsem uvedl výše, tak je to kaskodové zapojení. Tj. jsou tam dva tranzistory SE+SB. To možná Clock nevěděl a mě to taky došlo až po delší době.
Vtip je v tom, že emitor musí být pro užitečný signál uzemněn. Takhle je uzemněn opravdu "dokonale" a řízení kolektorového proudu, potažmo napětí přes G2 mě přijde lepší. Jeho zesílení považuji za dostatečné.
Dobře, soudě podle schématu Clockova staršího pojítka, se domnívám, že to původně myslel jako zapojení se společným emitorem. U něj je napě?ové zesílení rovno - Rc/Re za jistých podmínek, pokud není Re pak je zesílení největší a závisí na Rc i strmosti tranzistoru. Proto si myslím, že ho tam nedal. Zkusím se ho někdy opatrně zeptat.
Ale faktem je, že to je dvoutranzistorové zapojení zvané kaskoda. TJ G1 je vstup prvního stupně v zapojení se společným emitorem. G2 je společný bod druhého tranzistoru v zapojení se společnou bází. Vtip je v tom, že zesílení prvního tranzistoru je -1 skoro přesně, tak se to přizpůsobuje malému vstupnímu druhého stupně se společnou bází. Díky tomu je na G1 pověšeno něco kolem 5pF, místo několika desítek pF, kdyby se uplatnil Mulleruv jev jako u čistého více zesilujícího zapojení se společným emitorem. Ten druhý stupeň pak zajistí napě?ové zesílení.
No a teď bych rád věděl, jestli tam ten kondenzátor máš nebo nee.
No to je prave ten vtip, v tom pouzdru jsou tranzistory dva, spojene za drain a source, akorat ten stred neni vyveden. Ve skutecnosti tam jsou gate tesne vedle sebe a neni tam "zadny" spoj. Bylo me to dost dobre vysvetleno, kdyz sem se ptal jednoho vf navrhare, proc to blbne, kdyz se prohodi G1 a G2.
Mimochodem za sebou mate vic tech BF9xx nebo tam mate nejake bip/JFET/jednogate/monolit?
Ja sem na to koukal a docela by se tam vyplatil nejaky monoliticky zesilovac. Z toho, co maj v GESu treba MAR-XY. Zapojuje se to snadno, ma to stabilni parametry a zisk je velmi pekny za ty prachy.