Vážení,
neměřil jste někdo osciloskopem, co leze do LEDky v TXu? Případně jestě lépe přímo pomocí fotodiody, co ta dioda vyzáří?
Zkoušel jsme totiž RX modul proti budiči vlastní konstrukce, z nějš lezou velice pěkné "obdélníky světla" a dosah byl pláči. Fungovalo to mezi 10 a 30 (resp 35cm bez C110) ani o chlup víc, či míň.Originál Ronja TX nemám momentálně k dispozici a tak nevím na čem sem.
Jediné, co mě momentálně napadá, že SFH2030 nebyla SFH2030...
Me nejde o to, jak to merit, ale o to, co se tam deje. Potrebuju nejake orientacni hodnoty, protoze nemam k dispozici original TX modul a vyrobim ho a promerim ho nejdrive za 14 dni. Uvital bych nejake namerene hodnoty + popis merici metody, ja uz si to nejak preberu.
Mimochodem pro predstavu o co de: laser.webpark.cz sekce Ronja, pripadne download...
Dargos: 100Mbit verze použivá již vyvinutou optoelektroniku z jiného projektu. Jsou tam integrované obvody a předzesilovač z diskrétních součástek. Na ethernet to zatím nebylo připojeno, nebo? nemám vhodný převodník. U Ladi jsem objednal nějaké ML6652, ale nevim kdy budou.
Xbob: Ten 1MHz je celkem nezajímavý, tam není zkreslení patrné. V originálu ty 74HC04 jedou na hranici svých možností a podle toho a jejich "okolí" odhaduji, že výstupní optický signál bude bližší spíš sínusovce (na 5-10MHz). Na to by se pak velice dobře čapal ten derivátor s NE592. Ještě je pak problém vůbec to dobře naměřit, kompenzovaná sonda 10:1 a dobrý oscilospop jsou naprostou nutností.
TX: Ve vlastní konstrukci problém nebyl. Zbývá jen dodělat preemfázi. TLWR7600 prodlužuje svit o 20ns oproti buzení stejně jako HPWT-BD00 či podobné typy.
V originálu bych doporučil zdvojit R11 na 2*18R a u stabilizátoru na nohu 1 přidat buď elektrolit cca 470u nebo vypustit odpor R7 a přidat elektrolit cca 100u paraleně k C4.
RX: V něm se mě podařilo nasekat několik chyb. Ale něco se přece jen podařilo změřit:
Signál na katodě PIN ledky a elektrodě G1 má opravdu tvar trojúhelníkový, jak tvrdil clock. Po průchodu tranzistorem se poněkud zmrší, ale to nevadí. "Sinusovky" tam naměříte, když použijete nevykompenzované sondy a osciloskop s malou šířkou pásma (typicky GoldStar 2*20MHz).
Pak R102 jsem dal 20k a R104 10k a přepojil ho na D tranzistoru místo na 12V. Tím si sám nastavuje pracovní bod.
Dále jsem paralelně k C102 přidal kondík 10n.
R107, R108 a R114 jsem vyměnil za 1R a paralelně k C104 přišla tantalová kapka 1u.
Pak jsem ještě vyrazil C110 a přidal ho paraleně k C107. Tendle kondenzátor podle mě zhoršuje potlačení souhlasného signálu - potažmo rušení z napájení. Ihned se to projevilo na dosahu +cca 10procent.
Pak jsem koukal, že by skoro nejlepší bylo odpory R111 a R112 přepojit přímo na D tranzistoru a dělič R109 a R113 vypustit. C106 se pak samozřejmě vypustí taky. C110 by pak měl význam a měl by být paralně posílen o další kondenzátor 10n. Vyzkouším...
Dále jsem narazil na velmi divnou věc. Pokud byl na RSSI - měření síly přímaného signálu připojen nějaký měřák, tak to ovlivňovalo kvalitu přijmu. Domnívám se, že oba výstupy NE592 by měly být zatíženy stejno impedancí.
Další divná věc je, že potmě bez signálu lezou z výstupu nějaké nepěkné ruchy. Domnívám se však, že je to vrozená vlatnost derivátoru. Clock ostatně tvrdí, že bez 1MHz idle signálu to nefunguje... takže to nebude BUG ale asi FEATURE...
Koukám, že všichni slintaj po Crusaderoj a na Ronju kašlou.
No nic, provedl jsem další měření a odhalil příčinu ruchů na výstupu. Bylo to způsobeno kombinací nevhodně pospojovaných kabelů, poněkud zběsilé konstrukce limiteru a chybějícím blokovacím kondenzátorem...
No nic, chybu hledej nejdřív u sebe.
Doporučení zní: smotej napájecí kabely mezi RX a TX hezky k sobě.
Taky jsem do milé TLWR7600 napral špičkových 130mA a dosah se prodloužil přes 1 metr. Taky jsem asi kápnul na příčinu menšího dosahu plošnákové verze, bude odzkoušeno...
Taky už testuju pls verzi interface a vypadá to dobře.
Krom toho jsem nahrál nějaké nové fotografie na své stránky laser.webpark.cz. Obzvláště poučné foto o použití laseru je na konci sekce Mimochodem ;-)