Michal Cepela
Junior Member
Registrován: 19.04.2004
Příspěvků: 184
|
| Jak jsme jeli na protestfest do Brna |
Příspěvek č. 57 |
Tohle je deníkovej záznam o tom, jak jsme jeli na protestfest do Brna )29.4 - 30.5) - kdo bude mít zájem o fotky, a? mi napíše PM
Na protesty proti Idetu jsme s kámošem Michalem (já jsem taky Michal – říkají nám proto M&M's) vyrazili v pátek v poledne stopem. (Vzal nás nějakej podnikatel – obchodník s textilem – kapitalista, ale aspoň to nebyl v etickým slova smyslu buržoust). Do centra štatlu jsme se přepravili bezplatným busem jedné nejmenované nadnárodní korporace. Vystoupili jsme a po pražsku zahájili střemhlavý sprint za vyhlášeným burkem. Kdo jej neochutnal jako by nikdy nežil. Na Náměstí Svobody jsme dorazili o půl čtvrté, kdy se první demonstrace pomalu rozcházela (začínala ve 12). Štve mě, že jsme asi o ? hodiny zmeškali divadlo a performaci, na které jsem se těšil. Tématem představení byl Zbrojní hypermarket, ve kterém jste si mohli celkem snadno pořídit jakýkoli vražedný nástroj dle vaší fantazie.
Den jsme strávili po brněnských parčících a hospůdkách, kde jsme si znovu osvěžili dávné zážitky. K večeru vyrazili na první část Čarodek proti Idetu, které se konaly v parčíku za Antroposem. Než se podařilo dát systémy dohromady, už jsme byli docela slušně promrzlí a přiopilí. Snažili jsme se (a nakonec úspěšně) sehnat Houbu – našeho kamaráda a vášnivého milovníka tekna.
Kolem desátý začali hrát a tak jsme tancovali, dívali se na projekce a pili pivko. V 11 dorazil Houba a po oznámení, kde hraje teknosystém Vosa se šel postavit před bedny a do pěti ráno se od nich nehul. Docela vřele je celou tu dobu objímal. My oscilovali mezi jungle-ragga systémem a Vosou a bavili se s lidma. Pravidelnou zastávkou byl plamenný sud.
V 5 jsme vyrazili na šalinu v domění, že se nám Houba ztratil. Ale chyba lávky. Houba s čuchem ohaře nás vyhmátl na zastávce a dovezl do svého skromného venkovského sídla kousek od Šlapanic, kde jsme se za 4 hodiny vyspali alespoň z nejtěžší únavy. Jinak bychom mrazivé ráno přečkávali v nádražním buffé za milé společnosti scházívších se pleší.
Snídaně u Houby se skládala z cigaret, kafe, trošky venkovního zelí, vínka a muziky Gorana Bregoviče. Houba, který neměl o čarodkách ani ponětí, se s výrazem malého dítěte (ale ten výraz mám v podobných případech taky) podivoval, že se v pravičáckým Brně mohlo uskutečnit něco takovýho.
V jednu (hodina po oficiálního začátku protestfestu na Moravském náměstí) jsme vyrazili na trajf (trolejbus – nejlepší druh hromadné dopravy – ekologický a pro cestující velice pohodlný). Než přijel, trochu, jsme se posilnili v místní hospůdce pivkem a chleby s tvarůžkama.
Na Moraváku už byl Protestfest v plném proudu. Lidi seděli(y) na trávníku, prohlíželi(y) si distra skupin zabývajících se právy zvířat, ekologií, pacifismem... , poslouchali(y) kapely a systémy, žonglovali(y). Já jsem fotil, povídal si se známejma i neznámejma lidma kolem a tancoval. Na pódiu vystoupili Jolly Joker a 2v1. Počasí bylo krásný a nálada parádní. Trička propocená.
Někdy kolem šesté se vyrazilo na pochod. Firma coca cola vyhmátla tuto chvíli a začala prezentovat své chutné výrobky – mnozí si vzali. Průvod prošel pod silnou policejní asistencí na Svoboďák. Měl jsem připravený heslo „My kroupy nežerem!“, ale mou narážku na novodobý Krupp Essen nikdo nepochopil... Policejní taktika, jak nám zkazit NAŠI POULIČNÍ SLAVNOST vyšla, drželi(y) nás v tak úzké nudli, že se nedalo ani pořádně jít, natož tancovat nebo žonglovat. Demonstrace nacanů příští den probíhala pod obdobnou ochranou, jen protestující vykřikovali heslo více peněz policajtům, tak měli prostoru pro své vyžrané pupky dost.
V čele našeho průvodu jela Vosa a udávala rázný krok. Nacanské podniky byly blokované antony a robocopy, takže se plešky zmohli(y) jenom na láskyplné výkřiky.
Po vysilujícím pochodu jsme dorazili(y) do Pisárek k již od včerejška předehřáté kulturní scéně. Vadou na kráse bylo, že organizátoři netušili, kdy přijdeme, takže neměli(y) vůbec připravené sudy. Hudba začala řvát, jako by ani nikdy nepřestala. My jsme už necítili nohy a tak se zmohli jen na rozlučku s našimi blízkými. Sláča ,jehož jsme potkali v průběhu pochodu, a Houba zůstali na fleku zatímco my vykročili na tramvaj. V centru jsme koupili trochu jídla a zbývající čas do půlnočního vlaku nach cajzlštatl jsme přečkali v kavárně přivázané k Huse. Chudinka průvodčí se po tom všem ani neodvážila vstoupit k nám do kupé, díky jejímu nasálnímu problému s našima nohama a museli jsme jí podat lístky do chodbičky. Rozešli jsme se v poklidu na Jindřišské a odkvačili každý do svého pelechu.
Autoři komentáře: M&M´s
__________________
Nenadávej na monitor, když ti blbnou wokna.
Váš Lev Miškin
Naposledy upravil Michal Cepela 04.05.2005 v 15:35
|
16.04.2005 v 11:21
